V Astrální Akademii se nejen učíme a posouváme své hranice, ale především si vše prakticky potvrzujeme. Mentální cestování může být silným zážitkem, dokud se neobjeví pochybnost, zda jde o realitu, nebo pouhou fantazii. Právě proto se zrodil experiment, který měl ukázat, zda lze osobní prožitek proměnit ve společně sdílenou realitu. To, co jsme při něm zažili, stojí za pozornost.
Drazí poutníci na cestě sebepoznání, vstupte do mé pracovny, kde se hranice mezi světy stírá. Dnes vám nebudu přednášet suchou teorii, ale podělím se s vámi o fascinující svědectví z hlubin snových sfér. Je to příběh o tom, jak se obyčejný předmět z našeho světa, čokoláda Studentská pečeť, stal magickým artefaktem, který putoval skrze čtyři úrovně snového vnoření. Jako váš Průvodce Akademií vám ukážu, že i taková drobnost, jako je tabulka čokolády, může posloužit k tréninku nejvyšší úrovně vědomí.
Víte, jak jsou místa a situace, kde je atmosféra tak silná, že vás okamžitě pohltí a změní váš vnitřní stav? Ať už je to euforie na koncertě, meditativní ticho v historické knihovně, nebo hyper-soustředění v co-work centru, kde jste najednou neuvěřitelně produktivní. Lidé a prostředí kolem nás mají obrovskou moc. Přesně tuhle pozitivní sílu pocítila na vlastní kůži i Jessica – studentka naší Astrální Akademie. A to tak silně, že už DRUHÝ DEN po vstupu prožila své první spontánní prožitky astrálního výstupu! S jejím laskavým svolením vám přinášíme úryvek z jejího osobního deníku. Připravte se, je to intenzivní čtení!
Většina lidí cítí, že jsou ve svém životě pouhými pasažéry. V Astrální Akademii věříme, že realita je něco, co tvoříte. Jak to dokázat? Hmatatelným důkazem síly myšlenky! Lucčin úspěch je přímý, hmatatelný důkaz toho, že vaše vědomí není pasivní pozorovatel, ale aktivní tvůrce...
Život je tvořený vztahy. Tím, jaký máme vztah sami k sobě, k lidem, k přírodě, k věcem kolem nás i k myšlenkám, které nosíme v hlavě. Člověk je vlastně mozaika všech těchto vztahů. Teprve když pochopíme, co je v té mozaice skryté, začne nám dávat smysl celý náš život...
Před čtvrtstoletím stál Dušan doslova na hraně života. Lékaři mu předpovídali akutní operaci, zkrácení střev a doživotní invaliditu. Jenže těsně před zákrokem se stalo něco, co lékaři nedokázali vysvětlit...
V Astrální Akademii stále znovu zjišťuji, že meditace nejsou jen cvičení představivosti. Jsou to brány. Když je otevřeme dostatečně hluboko, to, co v nich spatříme, začne pronikat do našeho života. Právě takové chvíle jsem sama prožila a a ráda se o ně podělím.
Jako pokročilí studenti Astrální Akademie spolu pravidelně cestujeme mimotělně na dohodnuté místo, kde se setkáváme, rozmlouváme a experimentujeme. Pokud jste si někdy přáli s někým prožít skutečné setkání ve snu, u nás tak činíme! Není to sice snadné, ale je to reálné, stejně jako astrální či mentální setkání. Nyní vám předám svůj zápis o tom, jak probíhá vcházení do snů jiných lidí s cílem pomoci jim navést se na naše společné setkání.
Byl jsem ve snu ve své posteli, která ale stála v mém dětském pokoji u rodičů. Pokoj vypadal přesně tak, jak si ho pamatuji z minulosti. Měl jsem vstávat do práce. Zdálo se, že se sen chvílemi prolíná s mojí skutečnou postelí v bytě, kde jsem spal. Pak jsem se probral ve snu a opět v pokoji u rodičů. Bylo kolem třetí ráno. Začal jsem jíst snídani. Všechno působilo naprosto reálně a živě. Jídlo bylo jiné, než jaké mám běžně. Řekl jsem si, že jím moc brzo, nechal si zbytek na později a šel znovu spát. A tehdy jsem si uvědomil, že mám sen ve snu...
Dnes v první části noci vím, že budu astrálně vystupovat za třemi svými nejbližšími přáteli a později s nimi přecházet na ujednané místo, kde na nás čeká další desítka přátel. Potřebuji si pojistit tak tělo, aby mě netahalo do lucidních snů. Piji tak dvojnásobné množství matcha v půl litru a další půl litr vody. To abych si pojistil, že až odcestuji, tak budu muset vstát na toaletu a když už člověk vstane, tak přeci zapíše vše do deníku. Všichni přeci známe na vlastní kůži, jak sami sebe dokážeme v noci ošálit: „Tenhle sen si budu pamatovat i ráno, to nemá smysl zapisovat.“ Jenže ráno ejhle… nevíme nic. Tím že to čtete, tak můj plán vyšel a ještě v noci vše zapisuji. Pojďme se spolu podívat na celý noční příběh...