Při čtení knihy mě přepadla únava. Nebránila jsem se tomu, lehla si a usnula. Sice jsem usínala s myšlenkou, že je odpoledne (bylo nějak po 16.21 hod.) a měla bych být produktivní, ale na druhou stranu se mi právě při odpoledním zdřímnutí nejčastěji dostavuje spánková paralýza a já tyto stavy vyhledávám.

Viděla jsem několik snů jako nevědomý pozorovatel. Až v tom posledním jsem se zvědomila.

IT specialista, který mě neposlouchal

Došlo mi, že jsem doma na sedačce, ale zároveň jsem viděla našeho IT specialistu z práce. Vůbec mě neposlouchal, když jsem mu popisovala, co mi nefunguje na počítači. Stále ještě v nevědomí snu jsem ho zastavovala a důrazně mu opakovala, co mám za problém. Nechápala jsem, proč mě pořád nevnímá.

A tady přišel ten moment zvědomění: Neposlouchá mě, protože spím.

Lucidní sen jsem si chtěla vychutnat a pořádně mu vynadat.

Sen se začal vytrácet do tmy

Najednou se sen začal pomalu vytrácet do tmy a já pocítila uvolnění astrálního těla. Slyšela jsem hluboký zvuk. Takové hučení, jako by mi něco prolétávalo kolem uší. Na černém pozadí jsem viděla barevné vlny duhy. Přirovnala bych je ke kouři, který stoupá z vonné tyčinky a zavane do něj vítr.

Uvědomovala jsem si:

• co vidím,
• co slyším,
• jakou vibraci cítím,
• že jsem stále vědomá.

Pořád jsem si opakovala: „Jsem vědomá.“

Cítila jsem, jak před sebe natahuji astrální ruku.

Když všechny vjemy zmizely

Najednou se všechny vizuální a sluchové vjemy ztratily. Ještě jsem to ale nevzdávala. Vzpomněla jsem si na všechno, co jsem předtím slyšela a viděla, i na vibraci, kterou jsem cítila.

A všechno se opět vrátilo s lehkostí a samozřejmostí.

Věděla jsem, že „nějak“ cítím astrální prostor. Chtěla jsem vystoupit, otevřít astrální oči a uvidět místnost, ale nešlo to.

Plynutí v nulové gravitaci

Jediné, na co jsem se zmohla, bylo uvolnit tělo a nechat ho plynout prostorem. Začala jsem se pomalu otáčet s pocitem nulové gravitace.

Napadla mě jedna osoba a chtěla jsem se s ní spojit. Několikrát jsem vyslovila její jméno, ale vedlo to k tomu, že jsem začala přemýšlet.

Říkala jsem si: „Jsem v těle.“ A tady se mysl rozhodla převzít kontrolu.

Když kontrolu převzala mysl

Začala jsem uvažovat nad tím, že když si říkám, že jsem v těle, ukotvuji se v hmotě a vrátí mě to zpět. Přesvědčovala jsem se, ať si to neříkám. Už jsem ale byla přemožena myslí a cítila, jak pocit beztíže a otáčení mizí.

Duhové vlny se vytrácely a já si stále více uvědomovala svůj dech. Nakonec mi připadalo, že tento stav neudýchám.

A potom jsem se plně probudila.

Co mi pomohlo?

K vědomému prožitku podle mě přispělo několik věcí:

• Časté opakování v bdělém stavu, že jsem vědomá.
• Časté transformování nekontrolovatelného přemýšlení mysli a nepříjemných pocitů pomocí Transformace.
• To, že vše dávám do silové sféry.
• Natěšení na spánkovou paralýzu.
• Netradiční doba spánku.
• Dřívější uvědomění, že mě snové postavy příliš neposlouchají.
• Všimnutí si podobnosti s předchozím zážitkem, kdy se sen vytrácel do tmy a já slyšela hluboký zvuk.

Dříve mi bylo řečeno, že právě takto lze vnímat astrální prostor.

Když se všechny vjemy vytratily, pomohla mi také vzpomínka na rozhovor s Aurorou a Ayamarem, který jsem jednou vyslechla na callu. Mluvili o tom, že astrální prostor má nějakou vibraci. Vzpomněla jsem si na ni a vjemy se vrátily.

Co mě ze stavu vytrhlo?

Největší roli sehrálo moje přesvědčení, že je má mysl silná a že když už jednou začne přemýšlet, nedokážu ji umlčet.

Jakmile jsem si začala výrazněji uvědomovat svůj dech, bylo mi jasné, že takto končí každá moje spánková paralýza. Přesvědčila jsem se, že tento proces nezvrátím a že ukončí i aktuální stav.

Právě toto přesvědčení nakonec převzalo kontrolu a přivedlo mě zpět k plnému probuzení.

Vaše Nhorin’Kho
Studentka Equilibria Academy

I ty se můžeš naučit všímat si okamžiku, kdy obyčejný sen přechází do vědomého prožitku, pracovat se svou pozorností a postupně poznávat vibrace astrálního prostoru. V Equilibria Academy můžeš tyto stavy objevovat citlivě, vědomě a vlastním tempem.