Příběhy

Jako malá jsem četla pohádky, byly v nich draci, princezny, princové, občas nějaký trpaslík. Ale vždy tam byla láska a pohádky končily svatbou „šťastně až na věky“. Pak už jsem přestala koukat na pohádky a začala jsem se koukat na romantické filmy a romantické komedie. Tam už se to posunulo a zjistilo se, že svatbou to nekončí, je to pořád práce a že občas může být i nějaký ten rozchod či rozvod. A taky tam padaly slova jako on je má spřízněná duše! Ona je moje druhé křídlo a spolu můžeme lítat a tak podobně. Znělo to všechno tak hezky, romanticky, spousta lásky a smíchu…Spojení duší jsou různá a cesty, které si naše duše chce prožít, zažít a naučit se taky. Lze ale vůbec poznat, co za spojení to vůbec je?

Ešte pred 15-timi mesiacmi som žila ako robot, bez skutočného uvedomenia si života okolo mňa. Po odchode môjho manžela som sa ocitla v období zmätku a nepochopenia. Všetko sa však zmenilo...objavila som skutočnú seba, zahodila masku, ktorú som nosila, a zamilovala som sa do života. Dnes žijem s nadšením, vášňou a láskou, naplno si užívam každý okamih na tejto krásnej planéte Zem. Ste zvedaví, ako sa mi to všetko podarilo?

Po nástupu do Astrální Akademie se mě mé okolí začalo nenápadně vyptávat co je za mou proměnou. Bylo to tak časté, že jsem měla potřebu veřejně odpovědět .Byla jsem nadšená, ale občas jsem zaslechla cynickou poznámku: „Jasně, povíme si to za dva měsíce!“ Proto nyní všem opět oznamuji, že už jsem v Astrální Akademii čtyři měsíce a mé nadšení a vděčnost je nekonečná … JSEM MNOHEM PĚVNĚJŠÍ A STABILNĚJŠÍ NEŽ KDYKOLIV PŘEDTÍM. Astrální akademie má nejen geniálně postavené lekce, ale také prostředí, ve kterém mě podporuje a posiluje. No a co je u mě nového a kam jsem se posunula?

Keď sa mi podaril o prvý krát komunikovať so zvieraťom na astrálnej úrovni bolo to pre mňa silné potvrdenie toho, že som na správnom mieste a na správnej ceste. Moje prežitky sa stupňovali, zažíval som stavy o ktorých som dovtedy iba počul alebo čítal prípadne ich zažíval nevedome a bez pochopenia. Vojsť vedome do sna, hýbať svojim astrálnym telom v tele fyzickom vedome prepínať ľavú a pravú hemisféru ma priviedlo k uvedomeniu, že jedine limity, ktoré v živote máme sú tie ktoré si dávame my sami vo svojej mysli.

"Vyvstávaly emoce typu iritace, že se moje dcery pošťuchují. Iritace, že jsou hlučné. Iritace, že neposlouchají. Iritace, že mi lezou do osobního prostoru… (jsem na mateřské, tedy seznam v tomto duchu pokračoval a byl relativně úzce orientován :D). AzgaRieluS se mnou navíc znovu projel tu cestu transformace, kdy mi ukázal „jak“ opravdu prožít každou tu novou vlastnost v rámci trasformace a tím tu sílu opravdu posunout až do té konečné vlastnosti (a ne ji někde ztratit po cestě, jak se mi stávalo). A já se vybavena vším potřebným vrátila domů." A jak to dopadlo se dočtete v článku.

"Od začátku roku 2023 jsem se ale pořád a víc točil v kruhu a neustále jsem se vracel zpátky na místo, ze kterého jsem před chvílí vyšel. Dělal jsem malé kroužky, které jsem myslel, že mě posouvají, ale někde uvnitř jsem se hroutil a čím dál víc se topil v úzkosti a neštěstí. Vyvrcholilo to zhroucením a problémy v našem vztahu, které se čím dál víc prohlubovaly, které tam byly už několik let a už to nešlo je tak nechat být. Došli jsme do dobu, kdy mi manželka řekla, jestli nechci do Astrální akademie jít taky, že by mi to pomohlo. Jenže já to v tu chvíli nedokázal přijmout. Musel jsem dostat ještě další ránu, o to větší, abych na tom byl tak špatně, že jsem byl ochotný zkusit už úplně cokoliv." A jak to dopadlo se dočtete v článku...

Dosahuji tolik chtěné proměny a posunu! Ale nejde jen o meditaci, jsou to další úžasně zvolená cvičení a aktivity, díky kterým se měním, vývoj se děje každý den, vidím to instantně.

Dříve jsem se vše snažil dělat obráceně: Domníval jsem se, že se musím co nejvíc rozkrájet a rozdat a teprve potom mě vlastně všichni uznají a ocení. Mýlil jsem se. Nikdo mně to neřekl, přesvědčil jsem se o tom postupným poznáváním sama sebe.

Vycházel z ní obrovský klid a pohoda. Navnímala jsem její úsměv, byla krásná. “Ahoj mami!” pozdravila mě.

Ten nejintenzivnější pocit ve svém životě, cítím, že konečně vím, kam patřím, a že vím, kam chci jít. Ne utéct, ale poznávat.