Dobrý den, chtěla bych se zeptat, už léta upadám do stavu, který nevím, jak popsat. Prostě spím a vím, že spím, ale v tom snu nebo co to je, mě něco nutí sama sebe vzbudit. Jako bych se bála něčeho, tak křičím úplně z plných plic na manžela. A teď už po letech alespoň křičím tak, že křičím doopravdy a manžel mě vzbudí. Vždy cítím, když usínám, že do toho stavu upadám. Mám pocity jako těžké tělo, něco jako upadání do kómatu nebo do hypnózy, něco v tom smyslu, ale vůbec si nejsem jistá, o co jde. 😔 Ale vidím sama sebe, jak spím. Vidím i manžela. Třeba vím, že vstal a šel na WC, a já na něj křičela "počkej", jako strachy, ale nevím, čeho se bojím. A jak vím, že byl opravdu na WC? Nebo v tom snu na něj skáču nebo ho štípu, aby mě vzbudil, ale to moc nefunguje. 🤔 Můžete mi s tím poradit?
Děkuji Anička