„Už dlouhou dobu se snažím meditovat a během toho se mi stávají zvláštní stavy. Lehnu si, zavřu oči, snažím se soustředit na bod mezi očima. Pak moje tělo začíná brnět, hlavně hlava. Někdy jak se soustředím na bod, tak mě rozbolí čelo. Pak se dostávám do stavu, že už necítím nohy a jako bych se propadla do černa. Myšlenky pryč. Tělo necítím. Nic neslyším. Prostě prázdno. Prostě jen jsem. Je tohle meditace?“
Dalo by se odpovědět jednoduše: „Ano, toto je meditace.“ Ty konkrétně, pakliže prohloubíš a zesílíš fázi brnění těla, můžeš docílit i astrálního cestování. Stav, který popisuješ dále, je již plnohodnotná meditace. Pojďme si samotnou meditaci rozebrat trochu detailněji.
Meditace je stav našeho bytí, kdy jsme:
1. Koncentrováni pouze na jednu jedinou myšlenku
a) Ve fyzickém těle:
Pakliže si např. vychutnáváme šálek zeleného čaje a naše mysl se soustředí pouze na detaily hrníčku, vůni a barvu čaje, sledujeme vlnky na hladině zelenkavé tekutiny, pomalu zvedáme hrníček k ústům a vychutnáváme každý sebejemnější odstín chuti… pak i toto je plnohodnotná meditace. Zcela do detaily poznáváme jednu věc, kterou obdivujeme a jsme nadšeni jako malé dítě z pozorování hmotného světa. Ovládli jsme naši mysl, která nám neutíká od televize k rozhovoru s partnerem, zpět k čaji, k práci, pes chce jít na procházku, s dětmi udělat úkoly, vyprat prádlo, dojít nakoupit… Ejhle… „Ten čaj už je vypitý? Ani jsem si nevšimla.“
b) Se zavřenýma očima – nad hmotným světem
Pakliže nás tíží myšlenka, se kterou si nevíme rady, máme před sebou složitý úkol či velký projekt, stačí usednout do pohodlné pozice, chvilku vnímat svůj dech a pak si představit, že se před námi tato vaše velká myšlenka zhmotnila. Prohlížejme si ji ze všech stran, nechme se jí chvilku pohltit, pak si s ní hrajme jako s modelínou. Analyzujme, inovujme, usměrňujme. Vše, co bude potřeba. Naše plná koncentrace právě na tuto jednu myšlenku a ignorování okolních myšlenek a hmotného světa nám přinese nečekané výsledky.
c) Se zavřenýma očima – různé sféry bytí
Zde se můžeme soustředit např. jen na náš dech, bílý či černý prostor, brnění těla, fialový bod mezi očima. Je to prožívání různých stavů našeho vědomí a bytí v jeho různorodých sférách. V těchto stavech bytí se začínáme seznamovat s naší podstatou – nemusíme mít v hlavě miliony myšlenek, nemusíme vnímat své fyzické tělo, a přesto stále existujeme. Co tedy jsme? Od tohoto kroku je již jen kousek k tomu, opustit i tuto jednu myšlenku. A nastává…
2. Samotné bytí
Krásně ho v dotazu popisuješ. Většinou se naším vědomím někam propadneme, či naopak vystoupáme výše, přestaneme vnímat naše fyzické tělo a jen jsme. Ze začátku se dá vnímat „jsem šťastný.“ Poté přejdeme do „jsem klidný“, následuje „já jsem“, později „jsem“, až se dostaneme do nicoty, kde postupně opouštíme naše vědomí. Krásná je poté vědomá cesta zpět dolů (či nahoru) k tělu, kde nabíráme veškerou sílu a identitu a můžeme jít tvořit svůj vědomý život.
Pakliže chceme meditovat, není nutné hledat složitosti. Stačí si jen sednout a být – myšlenky ze začátku budou chodit jako zběsilé, zkusme se jimi nenechat ovládnout a jen je pouštět dál a dál, se zájmem je pozorovat… Můžeme každou myšlenku zabalit do balónku a pustit ji daleko k nebi a čekat, která další myšlenka přijde. Postupem času frekvence myšlenek bude řídnout a budeme se dostávat hlouběji do sebe.
Jestli se tvá mysl stále brání, podívej se na jednoduchý návod, jak ji ovládnout a nenechat se ovládat. Návod ZDE.
Přidej se k nám do Astrální Akademie a nauč se prohlubovat svou meditaci.
Někdy stačí vteřina, aby se celý náš pohled na svět obrátil vzhůru nohama. Naše studentka Nhorin'Kho zažila okamžik, který mnozí hledají léta. A přišel s lehkostí a přirozeností, která bere dech. Poznání astrálních sfér nám pomáhá lépe prožívat život tady ve hmotě. Jakmile se jednou vznášíte u stropu, pochopíte, že tento svět je hra, kterou si můžete začít opravdu užívat.
Vstup do Astrální Akademie před dvěma měsíci mi otevřel cestu k novému způsobu života. Naučila jsem se plně prožívat přítomný okamžik a uvědomila si, kolik času a energie ztrácím ve víru zbytečných myšlenek. I když zatím nejsem vědomá 24 hodin denně, moje pokroky jsou pro mě neuvěřitelné. Jak by přítomný okamžik mohl proměnit i váš život?
Úplně mi tato zkušenost změnila pohled na spánkovou paralýzu, takže teď už vím, že se jí nemusím bát a brát ji jako něco děsivého, nebo jako nějakou poruchu, právě naopak, jsem za ni teď moc rád.
Spánek je výsada tohoto fyzického světa, jako astrální cestovatel zjistíš, že nepotřebuješ (a ani nemůžeš) spát. Jakou ohromnou výhodu máme v tomto hmotném světě, že můžeme na chvíli bezpečně ztratit vědomí a pak se opět probudíme ve svém těle.