Ztrácím motivaci

Dnes v první části noci vím, že budu astrálně vystupovat za třemi svými nejbližšími přáteli a později s nimi přecházet na ujednané místo, kde na nás čeká další desítka přátel. Potřebuji si pojistit tak tělo, aby mě netahalo do lucidních snů. Piji tak dvojnásobné množství matcha v půl litru a další půl litr vody. To abych si pojistil, že až odcestuji, tak budu muset vstát na toaletu a když už člověk vstane, tak přeci zapíše vše do deníku. Všichni přeci známe na vlastní kůži, jak sami sebe dokážeme v noci ošálit: „Tenhle sen si budu pamatovat i ráno, to nemá smysl zapisovat.“ Jenže ráno ejhle… nevíme nic. Tím že to čtete, tak můj plán vyšel a ještě v noci vše zapisuji. Pojďme se spolu podívat na celý noční příběh...

V dnešní uspěchané době postupně ztrácíme schopnost koncentrace. Naše mysl je vystavována mnoha vjemům, které odvádí naši pozornost od původní myšlenky. Stačí například, že píšeme článek a do toho nám vyskakují nejrůznější upozornění na monitoru a telefon se co chvíli dožaduje naší pozornosti. Proto když zavřeme oči a chceme se naplno ponořit do jedné myšlenky a tu uchovat, je to pro nás mnohdy nadlidský úkol.

Představte si, že celý život sledujete svět přes špinavé okno a najednou ho někdo otevře. Ten rozdíl není v popisu, je v prožitku. Naše studentka GHwen právě zažila svůj první astrální výstup a její prožitek potvrzuje to, co my v Akademii víme už dlouho: Astrální realita není "sen", je to upgrade našeho vnímání.

Na půl sekundy vypadl z těla Jenom se chci ujistit, že je všechno v pořádku. Dneska ráno po cvičení jsem měl pocit, jako bych tahal nějaké své energetické nebo mentální tělo lehce za sebou. Po chvíli se to srovnalo. Teď jsem seděl na židli a jako bych asi na půl sekundy vypadl z těla. Pocit padání a následné „rychlovhození“ zpátky do těla - doprovázeno obavou, že opravdu spadnu, a to jsem seděl pevně. Můžeš mě jenom ujistit, že to je v normálu?